Úvod

Občanské právo představuje nejrozsáhleší právní odvětví českého právního řádu. V širším slova smyslu pod občanské právo jakožto právo soukromě spadá i právo rodinné, pracovní a obchodní, avšak pro svá rozsáhlá specifika se o těchto odvětvích hovoří zpravidla odděleně.

Charakteristika

Mezi základní charakteristiky občanského práva patří rovné postavení jednotlivých subjektů mezi sebou. Jedná se například postavení mezi fyzickými osobami navzájem, mezi fyzickou a právnickou osobou či mezi právnickými osobami navzájem. Další charakteristikou je, že většina právních norem v občanském zákoníku má tzv. dispozitivní charakter. To znamená, že od většiny právních norem obsažených v občanském zákoníku se jednotlivé strany právního vztahu mohou odchýlit na základě dohody, a teprve pokud k tomuto odchýlení dohodou nedojde, nastupují právní normy občanského zákoníku. Naopak menšina právních norem obsažených v občanském zákoníku má charakter tzv. norem kogentních, což znamená, že od těchto norem se naopak není možné žádným způsobem odchýlit a platí bez ohledu na jiná ujednání v případných dohodách.

Právní vztahy

V právních vztazích občanského práva v užším slova smyslu se zpravidla řeší právní vztahy týkající se věcných práv, závazků, dědického práva, práv na ochranu osobnosti či práv duševního vlastnictví.

Řešení sporů

Primárním řešením všech sporů je řešení smírné neboli řešení oboustrannou dohodou. Terpve pokud toto řešení selhává, nezbývá nic jiného, nežli spory řešit soudní cestou.